Hudba: Ondřej Kyas
Libreto: Pavel Drábek (podle japonského kjógenu Jasemacu)

Obsazení:
   Loupežník (premiéroval Ondřej Kyas)
   Nevěsta (premiérovala Ivana Krejčiříková)
   housle (premiérovala Ivana Kovalčíková)
   viola (premiéroval Roman Rusňák)
   klarinet (premiéroval Lubor Pokluda)
   fagot (premiérovala Eva Nováková)

Durata: 7m 30s

Nahrávka z koncertu 10. června 2007 (pracovní nahrávka v MP3; celkem 7 Mb)

Sóla: Ondřej Kyas jako Loupežník
Ivana Krejčiříková jako Nevěsta
Muzikanti: Ivana Kovalčíková (housle)
Roman Rusňák (viola)
Lubor Pokluda (klarinet)
Pavel Horák (fagot)

LIBRETO

Loupežnická nevěsta
minioperní libreto
(podle námětu kjógenu Jasemacu;
realizace Pavel Drábek)

OSOBY
Nevěsta - hlavní herec
Lupič - vedlejší herec

Lupič. Já jsem jeden zdejší člověk.
Poctivé povolání nemám -
živím se loupeží a přepadáním.
Přišly ale zlé časy
i na mé povolání
a v této zapadlé kotlině,
kudy vede obchodní stezka,
nemám lup - jsem na mizině
a v bídě a nouzi tady meškám.
(Vstoupí Nevěsta s rancem.)
Vida, někdo jde.

Nevěsta. Jsem mladá žena,
čerstvě vdaná,
a tímto hustým hvozdem,
touto kotlinou,
jdu s věnem od rodičů
za svou novou rodinou.
Mám v ranci výbavu -
   sukně a šaty
   a sem tam šperk zlatý,
   prsten a řetízek
   a nějaké peníze,
   mísu a příbor
   a nějaké stříbro,
   spodničky, haleny
   a nějaké kameny,
   cejchy, utěrky
   a nějaké -

Lupič.          - šperky!
Stát, ruce vzhůru,
a ten ranec sem!

Nevěsta. Fuj to jsem se lekla.

Lupič. Ranec sem, nebo střílím.

Nevěsta. Vážený pane…

Lupič. Žádné řeči!

Nevěsta. Milý loupežníku…

Lupič. Ranec, nebo střelím!

Nevěsta. Jsem žena - bezbranná,
čerstvě vdaná…         (Lupič jí vytrhne ranec.)
Je to mé celé věno.

Lupič. Tím lépe pro mě. To jsem rád. -
Jdi si po svých,
jestli si chceš život zachovat.

Nevěsta. Nemůžete mě přece takto…

Lupič. Ticho! -
Tak co tu máme…
Vida, celou výbavu -
   sukně a šaty… atd.
(Během árie Nevěsta proklouzne za Lupiče a sebere mu odloženou bambitku.)
      …utěrky
   a nějaké -

Nevěsta.          - šperky!
Ták, ruce vzhůru,
a ten ranec sem!

Lupič. Fuj to jsem se lek.

Nevěsta. Ranec sem, nebo střílím.

Lupič. Helejte, mlospani…

Nevěsta. Žádné řeči!   (Vytrhne mu ranec.)
Tak to bychom měli.
A teď tu košili.

Lupič. Moji košili?

Nevěsta. Honem!   (Lupič sundává košili.)

Lupič. Na co vám bude moje košile?
To jsem zvědavý.

Nevěsta. Třebas muži - do výbavy.
A teď ty katě.
Rychle!         (Lupič si sundává kalhoty.)
A boty! Hbitě!

Lupič. Na co vám budou mý gatě?

Nevěsta. Manželovi - na práci v mlatě.

Lupič. A boty?

Nevěsta. Do foroty.
A já půjdu.

Lupič. Přece mě nenecháte
takto za žebráka!

Nevěsta. Ty zas buď rád, že jseš živej -
i když za pobudu.
Buď zdráv. Mám naspěch.      (Odejde.)

Lupič. Co si mám teď já počít?
To je svět! To je svět!
Kam mám teď jít? Spravedlnost nevidět!
To je teda svět!      (Odejde.)